Ortler
Ortler
Je tady podzim s horším počasím a já konečně mám čas napsat pár příspěvků o uplynulý sezóně. Na koci června jsme vyrazili s kamarády z letohradského oddílu na Ortler. Tento 3905m vysoký, bývalý nejvyšší vrchol Rakouska- Uherska v současné době leží v Itálii. Přema s Baronem mají v merku zajímavou, ale nebezpečnou severní ledovou stěnu, já s Jirkou jižní hřeben Hintergrat, který je přirovnáván k Stuedlgratu na Grossglockner.
Po příjezdu do Suldenu ještě dojdeme na chatu Hintergrathuette, odkud druhý den za tmy vyrážíme k vrcholu, cesta je pěkná- mixové lezení v občas rozbitém vápenci a kolem deváté již stojíme na vrcholu. Nechce se věřit, že za I. světový války tady byla dělostřelecká baterie! Člověk je opravdu vynalézavý a snaživý v tom, jak zahubit bližního svého L! Nakolik je krásné počasí nespěcháme a hodnou chvíli trávíme na vrcholu obdivováním panoramat. Sestup normálkou je snadný a tak podvečer již hasíme žízeň pomocí weizenbier na chatě Tabaretta J. Kluci na severce nestihli sestoupit a musí spát v bivakovací chatě pod vrcholem. Trochu jim závidím- je tam opravdu nádherný výhled! My s Jirkou využíváme následující den na výstup ferátou na Tabarettaspitze, která je prý jedna z nejtěžších v Alpách. Nevím, feráty navštěvuji jen sporadicky tak nedokážu soudit, nezdála se mi nějak náročná, ale běžný turista to asi vidí jinak. Ráno tedy s Jirkou ferátu bleskově vyběhneme a setkáme na chodníku s Přemkem a Baronem právě sestupujícími z bivaku. Jejich zážitky byly barvité, každý dostal pár zásahů padajícím ledem, ale to je maličkost proti některým jejich předchůdcům, které smetly padající séraky a teď mají pomníčky na úpatí stěny L. Horolezectví má bohužel i odvrácenou stranu a tyto tragédie se někdy stávají!
Peter
Fotky ZDE